Slawter

Plomo:To je fakt:lol!:

Docela zajímavá další kapitola.No Grubbs začíná projevovat svou magickou stránku.super!

Jo, je to hodně pěkná kapitolka:)

Jaktože teď už docela dlouho nejni nová kapitola???
nudím se...

Děkuji, Phoebe, za dodání druhé poloviny osmé kapitoly.  Čekání se rozhodně vyplatilo. Sice stále zůstává spoustu otázek - snad ještě víc než předtím - ale aspoň jsme se posunuli v ději o nějaký ten kus dopředu.  

MOc pěkná kapitolka... Tak ses dočkala, co, Sil...?

plomo napsal:

MOc pěkná kapitolka... Tak ses dočkala, co, Sil...?

Jistě, já věděla, že tomu tak bude. Demonata bez Lossíka? Nemožné!

Moc zajímavé... Já už skoro uvěřil že Emmet je v pohodě.

jupí Lossík mi vyloženě uděla radost... řady Lossových fanoušků (fanynek) se rozrůstají

Tak něco na těch démonech 100% je protože ta magie dle Grubse je cítit ve vzduchu... viz. roztavený pero.. To by nešlo nebejt otevřený okno nebo naakumulovaná magie na tom místě.. Jediný vysvětlení je že se tam Davida a Dervish pokoušej o nějaký rituály který tu magii posilujou a nebo tam je vskutku déomon

Škoda že Phoebe má tak málo času na překládání.. docela dobře mě to čtení teď před maturitou rozptylovávalo od stresu..
Tím jí chci také vyjádřit dík za překlad

Jee koukejme, kdo nám to sem zavítal . Tak já si myslím, že už je snad jasný, že démoni ve Slawteru jsou

Ehm, možná jsem si toho dřív nevšimla, ale od kdy Bill-E nevidí na jedno oko?

Moooooc pěkná kapitolááááá... ´Jsem zvědavý na pokračování...
I LOVE DEAMONATA

Kdepak je Phoebe ?
Já tu čekam jak závislák na další dávku a nějakou chvilku už zas nikde nic
More more more...

Sharp napsal:

Kdepak je Phoebe ?
Já tu čekam jak závislák na další dávku a nějakou chvilku už zas nikde nic
More more more...

Taky jsem napnutá, zvlášť po tom, co jsem narazila na jednu FF, v níž bylo pár znepokojivých informací. Otázkou zůstává, nakolik to byla jen FF.

Phoebe kdy zas bude další kapitola:D ?????Jsem napnutá jak kšandy a ono nic...

Tak už vim že další kapitola nebude tak cca měsíc Takže se máme na co těšit.. a já jdu shánět Demonatu 3 v EN

tak co myslite ze bude dal??? co tam najdou??? ted nejake spestreni napiste kdyz kapitola nebude...

Tak, nerada bych slibovala neco nesplnitelneho, ale... mozna se mi podari abstak aspon malinko zmirnit

Enjoy

Čerstvé maso

Nikde jsme neviděli bezpečnostní kamery. Chuda Sool a jeho podřízení očividně zastávali nízor, že ti hlídači jsou dostatečná ochrana. Nebo jsme ty kamery prostě neviděli. Nebo prostě mysleli, že kdo se dostane dovnitř, ven už ne.
Procházeli jsme pořád dál. Jedna obyčejná místnost za druhou. Všude divné démonské kostýmy, ale všechny stvořené lidskou rukou. Sice důmyslné, ale jen těžko vzešly z pravého pekla. Plast, kov, guma – žádné maso, krev ani kosti.
Snažil jsem se neztratit sebedůvěru. Jistě, že tu musí mít nějaké pravé dílny. Sice sem většina lidí nesmí,ale někteří – jako Dervish – se alespoň do části podívali. Tohle je jen kamufláž. Dál to bude jiné.
Doufám.
Mám z toho strach.

Dorazili jsme k masivním kovovým dveřím. Takové jsme tu ještě neviděli. Vysoké až do stropu a tři metry široké. Napravo byl elektronický panel s obrysem ruky.
„Snímá otisky prstů,“poznamenal Bill-E a poklepal na dveře. Natáhl ruku ke snímači.
„Počkej,“ zarazil jsem ho. „Když se toho dotnkne někdo cizí, mohlo by to spustit alarm.“
Bill-E zase ruku stáhnul. „Roztavíme si cestu dál, šéfe?“
„Jisto, kemosabe.“
Položil jsem prsty na zeď vedle dveří. Soustředil jsem se a snažil jsme se roztavit kámen. Přitlačil jsem, abych vytáhl první hroudu.
Kameny byly stále pevné.
Zkusil jsem to znovu – nic. Promnul jsem si prsty a snažil jsem se na to přijít. Prece mi nemůže docházet šťáva – ve vzduchu se vznášelo ještě víc magie než venku. Skoro jsem cítil, jak kolem mě pulzuje. Pro jistotu jsem se vznesl půl metru nad zem. Žádny problém.
„Něco se děje?“ zeptala se Juni a nervózně si mě prohlížela.
„Ta zeď je chráněná,“rekl jsem a seskočil jsem dolů. „A to magií, nebo je na druhé straně velká magie. Neroztavím ji.“
„Můžeme to zkusit jinde,“navrhnul Bill-E. „Mohly by tu být další dveře nebo třeba zeď, která…“
Zavrtěl jsem hlavou. „Takhle to bude všude. Prostě to cítím. Postavili tu vnitřní část, jakousi budovu uvnitř skladiště. Jestli tam vedou další dveře, budou stejné. A zdi budou stejné taky. A i střecha.“
„Tak to se dál nedostaneme,“ poznamenala Juni s úlevou. „Vrátíme se, opravíme tu díru a probereme novou-„
„Ne,“ zarazil jsem ji.“Já to nevzdám. Ne dokud vás nepřesvědčím.“
„Ale jestli se nedostaneme dál…“ protestovala chabě.
„To jsem neřekl. Jen musíme být trochu chytřejší.“

Juuuuchuuuu, alespoň malinké zmírnění absťáčku Zajímalo by mě jestli to nějak objedou

Phoebe ty nás teda napínáš!!Ale dobrý....už se těším jak to dopadne:D

Jo to napíná ... No já taky...doufám, že pak bude aktualizace častěji, ale i za tenhle drobek děkuju

Prešel jsem k panelu a prohlížel jsem si obrys ruky. Možná nemám dost silnou magii na boj s dveřmi, ale elektroniku bych přechytračit mohl.
Položil jsem na snímač pravou ruku. Ztuhl jsem, bál jsem se alarmu.Ale žádné houkání se neozvalo. Ani světla se nerozsvítila. Zlehka jsem dýchal, soustředil jsem se vysílal jsem magii. Ta věc pozná určité otisky. Snažil jsem se jí namluvit, že mezi ně patří i ty moje. Ale jak promluvit s počítačem, který zná jen binární kod?
Snažil jsem se tu komplikaci ignorovat. Posílal jsem mu jednoduchou zprávu spolu s magií.“Znáš mě. Mé otisky jsou v tvé databázi. Otevři.“
Nic. Bill-E s Juni mlčeli, ale já cítil jejich nedůvěru. Ignoroval jsem je a dál jsem se snažil přemluvit počítač. Nepřiznával jsem si možnost prohry. Změna taktiky. Snažil jsem se mu namluvit, že jsem Chuda Sool. „Otevřeš – já jsem Chuda Sool. Musíš otevřít – já jsem Chuda Sool.“ Vybavil jsem si jeho dlouhý špičatý obličej bez obočí a chladný pohled.
Kliknutí. A další. Celá série klikání a vrčení.
Dveře se bez jediné vrznutí otevřely.
Stáhnul jsem ruku a hrdě jsem se podíval na vyjeveného Bill-Eho s Juni. „Příště mi můžete víc věřit ,“ zamumlal jsem.
Vešli jsme.